Jdi na obsah Jdi na menu
 


Autoimunitní řešení

Amy Myers

 

Změna stravy a životního stylu pro boj s autoimunitními poruchami (aneb když je tělo samo sobě nepřítelem)

 

Amy Myers je americká lékařka specializující se na funkční medicínu. To znamená, že se snaží léčit tělo jako celek a vnímat souvislosti mezi jednotlivými orgány a zdravotními problémy. autoimunitni-reseni.jpgSama se dlouho potýkala s autoimunitní poruchou štítné žlázy a po mnoha letech hledání té správné cesty přišla na to, jak významnou roli hrají výživa a životní styl. Vytvořila tedy svůj vlastní program, zaregistrovaný pod značkou The Myers Way, a založila ho na čtyřech pilířích: uzdravení střev, vynechání lepku, omezení vlivu toxinů a omezení stresu.

 

V úvodní části se Amy zabývá imunitou jako takovou a myslím, že tuto tematiku má velmi dobře zpracovanou s ohledem na to, jak obtížná ve skutečnosti je. Dále přináší vymezení autoimunitních poruch: autoimunitní porucha je stav, při kterém porouchaný imunitní systém začíná napadat tkáně vlastního těla. Mezi ty častěji se vyskytující patří například celiakie, diabetes mellitus I typu, Gravesova choroba (onemocnění štítné žlázy) nebo revmatoidní artritida.

 

V hlavní části knihy autorka postupně probírá základní pilíře svého programu:

1. Uzdravení střev: ve střevech je soustředěno 80 % našeho imunitního systému. Důležité jsou pro nás prospěšné střevní bakterie (mikrobiom – nedávno byl dokonce uznán jako samostatný tělesný orgán!), které poškozuje například porod císařským řezem, krmení umělou dětskou výživou, častá antibiotika a nevhodně složená strava. Na podporu zdravé střevní mikroflóry je potřeba zařadit do stravy probiotika, a to jak přírodní (například kvašené zelí), tak ve formě potravinových doplňků. V tomhle s autorkou příliš nesouhlasím, probiotikům v kapslích moc nevěřím. Nemyslím si, že ony prospěšné bakterie budou spokojeně žít uzavřené v kapsli, pak přežijí cestu naším trávicím traktem a spokojeně se zabydlí ve střevě. Rozhodně upřednostňuji probiotika přírodní (doma kvašené zelí nebo fermentovaný ovesný jogurt oatgurt).

2. Vypuštění lepku a dalších nebezpečných potravin (mléčných a vaječných bílkovin, luštěnin, ořechů a semínek…): lepek způsobuje prosakování střev, v luštěninách a lilkovité zelenině (brambory, papriky, rajčata, lilky) jsou obsaženy lektiny, na které organismus reaguje podobně jako na lepek, ořechy a semena zase obsahují inhibitory enzymů. Vztah mezi lepkem a rozvojem autoimunitních je v poslední době v odborné literatuře velmi aktuální téma. Jsou známy stovky případů, kdy bezlepková dieta pacientům pomůže onemocnění zvrátit a začít vést běžný život.

3. Omezení toxinů z prostředí: toxiny se do našich těl dostávají z plastů, z kosmetiky, vody i plísní v budovách. Proto autorka doporučuje používat na potraviny skleněné a nerezové nádoby, kupovat biokosmetiku, mít nainstalované filtry na vodu (i na sprchování) apod.

4. Vyléčení infekcí a odstranění stresu: pro rozvinutí autoimunitních poruch jsou nebezpečné skryté chronické infekce, například virus Epstein-Barrové nebo herpes viry a v neposlední řadě stres. Ten často může za přibírání na váze, což vede k rozvoji zánětu.

 

Samostatnou kapitolu tvoří třicetidenní stravovací plán, který má tělu umožnit vyléčit se a dostat se do normálního stavu. Během těchto 30 dní jsou kromě lepku, luštěnin a mléka vysazeny také všechny obiloviny, vejce a při kvasinkových onemocněních také skoro všechny sacharidy. Poté, co se organismus vzpamatuje a imunitní systém si trochu vydechne, je možné v malém množství některé potraviny zařadit zpět, například bezlepkové obiloviny (quinou, pohanku) a vajíčka. Celkově stravovací plán odpovídá trochu osekané paleo dietě (dieta doby kamenné, více si o ní můžete přečíst např. zde). Jako dlouholetý vegetarián/vegan s tímto přístupem nesouhlasím, domnívám se, že správně připravené luštěniny, ořechy a semena (namáčení, častá výměna vody, klíčení…) mají pevné místo v jídelníčku a jsou pro nás prospěšná. Autorka ale slaví se svým programem ohromné úspěchy a věřím, že pro řadu běžně se stravujících lidí může být přínosný, minimálně jako odlehčovací.

 

Mě osobně velmi překvapila široká škála receptů, na kterých si může pochutnat i bezlepkový vegan. Běžné paleo recepty jsou kromě masa založené na vejcích a jen těžko se hledá recept, který bych mohla vyzkoušet. Amyin program je v tomto výjimkou, zaujala mě z něj celá řada receptů a ráda vyzkouším například Kaši ze sladkých brambor (str. 226), Pomalu pečenou mrkev a řepu s kurkumou (str. 228), Salát z cuketových nudlí (str. 240), Krémovou bazalkovou pesto omáčku (str. 242), Jarní zeleninový džus (str. 264) nebo Banánové krémové minidortíky (str. 271).

 

Poslední kapitola Řešení pro život přináší tipy, jak se programu držet dlouhodobě, jak se vypořádat se společenskými událostmi či cestováním nebo jak se vyrovnat s negativními komentáři okolí.

 

Co mě v knize zaujalo

  • na rozvoj autoimunitního onemocnění má genetika vliv jen ze 25 %, zbylých 75 % představuje vliv prostředí a našeho životního stylu
  • hygienická hypotéza: ničíme si dobré bakterie (porod císařským řezem, krmení umělou výživou, antibiotika, přílišná sterilita prostředí) a podporujeme špatné (rafinovaná mouka, nezdravé tuky, nadbytek cukru, GMO…)
  • zonulin je protein, který reguluje propustnost střev. Je aktivován gliadinem (složka lepku) a způsobuje zvýšenou propustnost střev, která často vede k zánětům a autoimunitním poruchám
  • semena chtějí přežít průchod organismem a po vyloučení být schopná vyklíčit. Proto obsahují inhibitory enzymů, amyláz a proteáz, aby je tělo nedokázalo strávit a vyloučilo je celé ven. Nestrávená potrava v tlustém střevě poskytuje stravu nežádoucím bakteriím a to vše může vést k  bakteriálnímu přerůstání (SIBO) a střevní dysbióze (nerovnováze mezi střevními bakteriemi)
  • obiloviny, luštěniny, semena, lilkovité rostliny přispívají k prosakování střev: poškozují střevní buňky, otevírají těsné spoje, krmí nepřátelské bakterie
  • toxiny poškozují brzlík, tělo má pak nedostatek regulačních T-lymfocytů, které v něm dozrávají
  • pro detoxikaci je důležitý glutathion (obsažený například v česneku, cibuli a brukvovité zelenině – zelí, květáku, brokolici)

 

Co se mi na knížce líbí

- knížka je po odborné stránce velmi dobře zpracovaná; to dokládá i závěrečných 29 stran odkazů a citací odborné literatury

- i když je celý program založený na mase a zelenině, i vegan v knížce najde řadu receptů, kterými může zpestřit svůj jídelníček

 

Co se mi na knížce nelíbí

- používá ohromné množství potravinových doplňků (pro každého probiotika, omega-3 mastné kyseliny, L-glutamin, acetyl-glutathion, vitamín C, doplněk pro čištění jater, vitamín D3, a dále řadu doplňků na různé speciální problémy /infekce, paraziti, kvasinky, zdraví střev, detoxikaci atd./)

- příliš mi nevyhovuje „americký“ styl, jakým je knížka psaná: základ každé kapitoly tvoří příběh jednoho pacienta, který zrovna „náhodou“ má naprosto všechny problémy v kapitole zmiňované, a na konci kapitoly se díky programu The Myers Way uzdraví

 

Závěrem

Ač jsou principy programu The Myers Way v rozporu s tím, jaký způsob stravování zastávám já osobně, knížka podle mého názoru stojí za přečtení a za zamyšlení se. I když si určitě nepůjdu koupit na zítřejší oběd půl kila masa, stále častěji si uvědomuji, jak velký vliv na nás mají životní prostředí i stres. Věřím, že změna stravovacích návyků a odlehčení od stresové a toxické zátěže tělu rozhodně pomůže, ať již trpíte autoimunitní chorobou nebo ne.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář